Sport, přítel lidí, ale u některých i nepřítel. Ve všem se dělají rozdíly a to i u sportu. Někdo ho má rád a někdo ne. Ale jedna věc je na tu ty jistá a to je ta, že ke sportu by jsme mohli vést své děti. Dneska je doba počítačová. A ať mi nikdo netvrdí že to není pravda. Vidím to dnes a denně. Děti jak sedí na hřišti a v ruce mobil. Děti venku s kamarády a všichni v ruce telefon. Naprosto chápu že jde doba rychle do předu, ale neměli aby jsme zapomínat na zdraví pohyb. Jelikož u toho telefonu si maximálně sedneme a jedeme palečkami o sto šest.
Proč tomu tak je? Těžko říci, u těch starších to asi pochopit jde, ale co mi hlava nebere je to, že už i malé děti se vozí v kočárku a tam mu dokonce hraje nějaká pohádka. Asi to mu nerozumím, nebo je to pohodlnost rodičů. Jen to prostě vidím všude kolem sebe, děti mají socializaci na sítích a na tu reálnou zapomínají. Co kdyby jsem jim jí taky trochu připomněli. Teď se obrátím na vás rodičové. Co jste rádi dělali, když jste byli se svými kamarády venku? Telefony nebyli, nebo jako jo, takové staré, tlačítkové a na víc černobílé. O nějakém Facebooku, Tik Toku a podobných sociálních sítích jsme neměli ani tucha. Já z mé doby znám jen x-chat, lidé.cz, ICQ a Skype, ale o proti dnešním dětem sem tohle znala jen doma a to na pár minut.
Jaké aktivitě nebo sportu jste se věnovali vy? Hrálo se spousta míčových her, vymýšleli jsme si své hry a nebo se jen tak flákali po venku. I dnešní děti by se měli vést k nějaké pohybové aktivitě a nebo přímo ke sportu. Nikdo neříká, že musí být naprostá jednička a potom i vrcholový sportovec, ale nějaká záliba by tam být mohla. Například fotbal, hokej, basketbal, florbal, házená, pro holky balet, nebo taky fotbal, nějaký taneční sport či kroužek. Opravdu toho máme v dnešní době tolik ba výběr a navíc spousta sportů pro muže je teď i pro ženy, tak že nejsou žádné rozdíly, můžete narazit i na smíšené družstvo. Zkuste se jich na to zeptat, třeba by je nějaký sport bavil. Za zkušenou nic nedáte. Třeba vás i na konec překvapí.
