Klidně se vsadím, že i vy po naprostou většinu života nosíte něco na nohou. A že to něco jsou boty. Mohu si troufnout se vsadit, protože vím, že vyhraji. Boty jsou věrnými průvodci životem skoro všech lidí, a ve vyspělé společnosti už se pochopitelně stalo jejich nošení normou. A kromě omezeného množství specifických prostor se nosí boty všude. Někdy takové, někdy onaké, ale nosí se. A kdo by je nenosil, ten by vypadal dost pochybně.
Jenže boty nejsou vlastně jedno a totéž. Samozřejmě, že jsou tu určité rysy, jež mají všechny boty společné a podle nichž je odlišíme od jiných věcí, jako je dejme tomu nádobí, nábytek a podobně, ale současně mají různé druhy obuvi svá často i zjevná a významná specifika. A sice proto, že se nosí v různých situacích a různých prostředích, a proto jsou konkrétním podmínkám uzpůsobovány.
A tak známe obuv společenskou, pracovní, vycházkovou, zdravotní, ortopedickou, rozlišujeme boty dámské, pánské a dětské. A i materiálů, ze kterých se boty vyrábějí, je nepřeberně.
A když si my lidé boty pořizujeme, vybíráme si obvykle nejen podle ceny a materiálu, ale i podle toho, co od nich očekáváme. A moudrým lidem záleží dokonce daleko víc na kvalitách obuvi a její využitelnosti pro konkrétní okolnosti než na čemkoliv jiném. Protože pohodlí a bezpečí je často přímo k nezaplacení.
Jsou situace, kdy člověk snáší třeba i nepohodlí, jenom když jsou jeho boty navenek nejideálnější pro danou situaci. Vzpomeňme třeba, co si kvůli jedinému střevíčku vytrpěly Popelčiny sestry. Ale většinou je přece jenom na prvním místě kvalita a pohodlí. A proto si třeba ti, kdo vyrážejí do terénu, pořizují trekové boty. Vědí, že tady půjdou třeba i daleko, že v takových botách stráví hodně času bez možnosti se přezout, a proto si vybírají kvalitu, která jim prokáže neocenitelné služby. A jak jenom pak lze takovým lidem někde v přírodě závidět!
